Wědomostne publikacije

DOKUMENTACIJE
Dokumentationen

  • Dokumentacija/Dokumentation 8

    Serbscy šulerjo srjedźneho schodźenka. Analyza rěčnych zamóžnosćow nastupajo spisownu rěč.
    Timo Meškank
    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2010. 264 stron.
    skazanske čisło: P-0/175/10-1

    Dr. Timo Meškank wozjewi swoje wědomostne wuslědki analyzy rěčnych kmanosćow hornjoserbskich maćernorěčnych šulerjow na zakładźe šulerskich nastawkow, kotrež su so na centralnych olympiadach serbskeje rěče w lětach 1992 do 2009 pisali. Wuchadźišćo za zwěsćenje rěčnych kmanosćow su žadanja sakskeho wučbneho plana za serbšćinu w 5. a 6. lětniku. Analyza wobkedźbuje, kak so tute žadanja we wučbnicach a dźěłowych zešiwkach zwoprawdźeja. Z toho awtor pokiwy wotwodźuje, kak móhli so ćežišća wuwučowanja serbšćiny modifikować.

  • Dokumentacija/Dokumentation 7

    WITAJ w Braniborskej. Staw a dalewuwiće wuspěšneho bilingualneho rěčneho programa. Předźěłana koncepcija
    Wud. Madlena Norbergowa.
    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2010. 214 stronow.
    skazanske čisło: P-0/145/10-1

    Předležaca předźěłana koncepcija bazuje na analyzy WITAJ-projekta w pěstowarnjach a šulach Delnjeje Łužicy w lětach 2006-2008. W njej pokazuje so na wuwiwanske móžnosće, kotrež móhli za wuspěšne dalewobstaće bilingualneho rěčneho programa WITAJ wužitne być. Tež nowelěrowanja zakonjow w braniborskim kubłanju w zašłych lětach njewostachu bjez wliwa na bilingualny rěčny program, z čehož dale trěbnosć aktualizowanja koncepcije wurosće. Dalša wažna přičina za předźěłanje koncepcije je dalewjedźenje bilingualneje wučby na Delnjoserbskim gymnaziju.

  • Dokumentacija/Dokumentation 6

    2. kubłańska konferenca w Dolnej Łužycy „Serbska rěc jo žywa – pśinosk serbskeje wucby k pśiswójenju kompetencow“ / 2. Bildungskonferenz in der Niederlausitz „Die sorbische (wendische) Sprache lebt – Kompetenzerwerb im Sorbisch-(Wendisch-)Unterricht“
    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2009. 112 stronow.
    skazanske čisło: P-0/146/09

    Šesty zwjazk dokumentacijow Rěčneho centruma WITAJ wopřija přinoški 2. kubłanskeje konferency w Delnjej Łužicy. W srjedźišću tutoho zarjadowanja steješe posrědkowanje dopóznaćow k praktiskej realizaciji wjacerěčneho kubłanja w předšulskej starobje kaž tež we wučbje wšěch lětnikow. Wuzběhnyć ma so přednošk Šwicarskeje pedagogowki Christine Le Pape Racine k nazhonjenjam z metodu imersije. Nimo toho wopřija zběrnik tež přehlad skutkowanja wšelakich gremijow w Kraju Braniborska při zwoprawdźenju wjacerěčneho kubłanja we wučbje serbšćiny.

  • Dokumentacija/Dokumentation 5

    WITAJ-projekt w pěstowarnjach Hornjeje a srjedźneje Łužicy – mjezybilanca a zhladowanje do přichoda / Das WITAJ-Projekt in Kindertagesstätten im Freistaat Sachsen – Zwischenbilanz und Ausblick in die Zukunft. Fachowa konferenca 20. septembra 2008 w Ćisku.
    Wud. Jadwiga Kaulfürstowa.
    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2008. 152 stronow.
    skazanske čisło: P-0/134/08-1

    We 18 přinoškach w serbšćinje a němčinje zhoni čitar na zakładźe konkretnych přikładow, kak kubłarki, wučerki a starši ze serbskorěčnym kubłanjom pěstowarskich a šulskich dźěći wobchadźeja, kotre wuspěchi móža wobkedźbować a w čim widźa móžnosće, posrědkowanje serbšćiny polěpšić. Wědomostnicy předstajeja wuslědki rěčneho kubłanja w pěstowarnjach po modelu WITAJ kaž tež wuspěchi wobwliwowace faktory. Nimo toho wopřija najwšelakoriše nahlady na model WITAJ wobsahowacy zběrnik chronologiju WITAJ-hibanja a přehladaj wšitkich pěstowarnjow a zakładnych šulow Sakskeje, kotrež serbskorěčne kubłanje poskićuja.

  • Dokumentacija/Dokumentation 4

    Das bilinguale Sprachprogramm WITAJ in der Kindertagesstätte und in der Schule in der Niederlausitz. Einblicke und Ausblicke.
    Wud. Madlena Norbergowa.
    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2006. 128 stronow.
    skazanske čisło: L0/103/06-1

    Zběrnik wopřija wosom přinoškow k bilingualnemu rěčnemu programej w Delnjej Łužicy w pěstowarni a šuli. Awtorojo předstajeja temu ze wšelakich perspektiwow. Tři zakładne přinoški rozestajeja so z přiswojenjom rěče powšitkownje, wšitke dalše wopisuja konkretnu serbsku situaciju.

  • Dokumentacija/Dokumentation 3

    Aktuelle Fragen des sorbischen/wendischen Schulwesens in der Niederlausitz / Aktualne pšašanja serbskego šulstwa w Dolnej Łužycy. Kubłańska konferenca – Župa Dolna Łužyca z. t. 23.10.2004.
    Choćebuz, Rěčny centrum WITAJ 2004. 32 stronow.
    skazanske čisło: P0/78/05-1

    Brošura je dokumentacija prěnjeje kubłanskeje konferency Domowinskeje župy Delnja Łužica. Dwaj zastupjerjej šulskeje administracije a nawoda delnjoserbskeje wotnožki Serbskeho instituta z. t. předstajeja swoje widy na serbski podźěl šulstwa a jich móžnosće pomocy při sylnjenju serbskeje wučby w Delnjej Łužicy.

  • Dokumentacija/Dokumentation 2

    Das sorbische Schulwesen als Minderheitenschulwesen im Kontext europäischer Übereinkommen / Serbske šulstwo jako zjawne mjeńšinowe šulstwo w konteksće europskich dojednanjow.
    Kubłanska konferenca Domowiny – Zwjazka łužiskich Serbow 19.03.2004
    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2004. 48 stronow.
    skazanske čisło: P0/61/04-1

    Brošura dokumentuje zhromadnu kubłansku konferencu Domowiny a  Poradźowaceho wuběrka za prašenja serbskeho luda při Zwjazkowym ministerstwje nutřkowneho z dnja 19.03.2004. Předsyda Domowiny Jan Nuk předstaji w swojej analyzy aktualnu situaciju serbskeho šulstwa a žada sej w pjeć ćežišćach dołhodobne zasadne rjadowanje serbskeho šulstwa jako zjawne mjeńšinowe šulstwo. Prof. dr. Hofmann, předsyda Poradźowaceho wuběrka Europskeje rady wupraji so k wobsahej a skutkownosći Europskeje charty regionalnych abo mjeńšinowych rěčow a k Ramikowemu dojednanju za škit narodnych mjeńšin. W dalšich štyrjoch přinoškach rozjimuje so serbska šulska politika z wida Serbow kaž tež politiskich zamołwitych Kraja Braniborskeje a Swobodneho stata Sakskeje.

  • Dokumentacija/Dokumentation 1

    Mehrsprachigkeit &‐ Voraussetzung und Chance für das Überleben kleiner Sprachgemeinschaften
    Peter H. Nelde / Peter J. Weber / Wolfgang Wölck
    Budyšin / Choćebuz, Rěčny centrum WITAJ / Šula za delnjoserbsku rěč a kulturu 2002. 76 stronow.
    skazanske čisło: WP/14/02-1

    Prěni zešiwk rjada „Dokumentacija“, wudawaneho wot Rěčneho centruma WITAJ, wopřija wědomostne přinoški mjezynarodneju serbskeju sympozijow Šule za dolnoserbsku rěc a kulturu z lěta 2002. Institutny direktor a dołholětnaj wědomostnaj sobudźěłaćerjej Slědźerskeho centruma za wjacerěčnosć w Brüsselu referuja k temam mjeńšinowe slědźenje a rěčna politika kaž tež mjeńšiny w konteksće šulskeje rěčneje politiki a wuprajeja so k swojim wobkedźbowanjam k dwurěčnosći w Choćebuzu.

  • Spěchowanje dwurěčnosće – prawniske a pedagogiske aspekty

    Beate Brězan, Bautzen, WITAJ-Sprachzentrum 2014.

  • Das sorbische Schulnetz in der Demontage.

    Měrćin Wałda/ Božena Pawlikec
    Brošura wopřija informacije k šulskemu stawkej dla njedopušćenja pjateho lětnika na Serbskej srjedźnej šuli „Jurij Chěžka“ w Chrósćicach, jednej z jeničkeju ryzy serbskeju srjedźneju šulow, k spočatkej šulskeho lěta 2001/2002 a k jeje doskónčnemu zawrjenju k 31.07.2003 přez Sakske statne ministerstwo za kultus. Město předsłowa wupraja so dr. Měrćin Wałda w swojim popularno-wědomstnym pojednanju k temje njewjedźeneje diskusije wo lětstotki trajacych němsko-serbskich konfliktach.

  • Koncepcija k pedagogisko-organizatoriskej strukturje a k šulskim formam posrědkowanja serbšćiny jako dźěłowa rěč w Delnjej Łužicy w primarnym schodźenku

    Budyšin, Rěčny centrum WITAJ 2003. 99 stronow.
    skazanske čisło: P 0/44/03-1
    Prěnja wobšěrna koncepcija k strukturje a wobjimej bilingualneje wučby w Delnjej Łužicy. W dźewjeć kapitlach rozłožuja so ramikowe wuměnjenja a organizatoriske prašenja wot zakładneje šule hač ke gymnazijej kaž tež wučbne materialije resp. wukubłanje wučerjow za bilingualnu wučbu. Ke kóždemu kapitlej podawa awtorka koncepcionalne doporučenje k dalšemu wuwiću bilingualneho rěčneho programa w Delnjej Łužicy.